… žije nějakou chvíli v naději, ale za krátký čas pochopí, že posunu ve své záležitosti se touto cestou stejně nedočká. Mladý a politicky bezpochyby ambiciózní náměstek starosty Tino – který také bydlí v Maguezu – se před 3 týdny holedbal, jak se v naší věci bude angažovat a že podnikne patřičné kroky. Za příslib, že nejpozději do 15. listopadu obdržíme připomínky Miguela k projektu od nás obdržel basu piv. Jelikož celé další 3 týdny jsme od našeho architekta neobdrželi absolutně žádnou zprávu, napsali jsme dnes odpoledne (14.11.) Tinovi, že dosud žádné připomínky nepřišly a vzhledem k tomu že zítra je 15. listopadu, takže co jako? Odpověděl v optimistickém duchu, že Miguel má od 15.listopadu dovolenou a tedy ty připomínky určitě ještě než odjede zašle – ve stylu slibem nezarmoutíš. S dovětkem, že náš architekt je o průběhu záležitosti „dobře informován“. Okamžitě jsem zatelefonovala našemu architektovi a dozvěděla se, že to jediné, co ví je, že Miguel údajně své připomínky „už brzo zašle“. Hmmm, tak přesně tohle jsme si přáli slyšet.
Vr. pak doma hrozně zuřil a vyhrožoval, že půjde Tinovi říct, ať vrátí to pivo!
Naší záchranou je ten velký pozemek, na kterém se vždycky spolehlivě vyšťavíme z každého vzteku a frustrace. Už jsme naplnili 4 kontejnery suchým plevelem a v přestávkách mezi výměnou plného kontejneru za prázdný si zase připravujeme věci na stavbu plotu.
A stížnosti na malou velikost fotek v textu jsme tedy tentokrát vyhověli, i když si nejsme jistí, zda v našem věku nejsou jakékoli detaily spíš na škodu.
