Včera byla další fiesta na počest jiné patronky Lanzarote, a to Nuestra Señora de los Dolores. Rozhodli jsme se využít příležitosti tohoto svátku – a současně dne pracovního volna, kdy jsou úřady zavřené a nedá se nic zařizovat – k zevrubnému pročištění kuchyňského odpadu, který už skoro neodtéká. Na seznamu je ještě pročištění odpadu sprchového kouta a vany, upevnění jedné záchodové mísy a prkénka, natažení perka u rolety, aby po zatáhnutí sama vyjela nahoru a odstranění vrzání roštů postelí, takže máme program ještě na několik dalších fiest, které budou bezpochyby brzo následovat. Ještě že mám tak mimořádně šikovného a všestranně zručného muže… s nějakým nemehlem by se křehká žena, u které propuká dávicí reflex při prvním závanu zápachu z odpadni trubky, ani vydat na Kanárské ostrovy nemohla. A ještě jsem od mého skvělého muže dnes dostala tak velký důkaz oddanosti a lásky, že mě to až dojalo. Kytici? Prsten? Kdepak, něco daleko cennějšího… V odpadkovém koši na bioodpad se nám totiž pomnožili hnusní malí béžoví červíci. Zřejmě jsme podcenili zdejší teplé (a v koši vlhké) klima. Když jsem dnes ráno objevila tu katastrofu, málem jsem omdlela hrůzou. No a Vr. všechny ty červy postupně za použití několika metod odstranil, ačkoli se na vnitřku odpadkového koše drželi jako svině (pardon). No nic, budeme muset vypracovat nový postup jak skladovat bioodpad.