… bohužel. Už druhý den se věnujeme od rána do večera našim dvěma kuchyňským přístrojům. Kdepak staré! Právě naopak, jsou příliš sofistikované. Co se týče lednice, od včerejška se vypíná při každém otevření dveří, takže pokaždé musíme zcela od začátku nastavit celý panel, včetně mrazáku. A dnes nás překvapila další novinkou – nastavení panelu se podaří pokaždé až na několikátý pokus, protože mezitím několikrát spustí alarm.
Ani pračka s námi nechce spolupracovat. První zkušební dávka prádla se sice začala nadějně prát, ale teď už se potřetí máchá a ať mačkáme jakékoli knoflíky, k odstředění se nemá. A dokonce nejdou ani odemknout dvířka, takže ty ručníky asi odepíšeme.
Hlášky na displeji jsou zpravidla tak jasné a srozumitelné: „ERROR“, „DE“ či např. „05950“, že Vr. navrhuje vzít kladivo a „rozflákat ten zmetek“. Bezmoc, kterou zažíváme při pohledu na šibalsky červeně mrkající displej, nás utvrzuje v tom, že rozhodnutí odejít někam, kde ještě lidem nevládnou hi-tech přístroje a chytré domacnosti, bylo to nejrozumnější, co jsme mohli udělat. Otázkou však je, zda Lanzarote je v tomto ohledu tím správným místem, protože například naše kuchyň v Arrecife je vybavena ještě moderněji, než ta, kterou jsme měli v Chýni. I co se týče jakéhokoli jiného zboží jsou zdejší obchody minimálně srovnatelné s českými.
Jedinou radostí, kterou si dnes Vr. dopřál, bylo zakoupení krumpáče a rýče na zahradní práce v obchodě Optimus, kde mají veškerý sortiment materiálu a nářadí pro různé řemeslníky a kutily.
Ani zákusek se dnes totiž nevyvedl podle představ. Ukázalo se totiž, že zdejší pudink funguje zcela jinak než ten český – při vaření zůstane řídký jako voda a vůbec nezhoustne. Nakonec jsem si přečetla návod a tam stálo, že zhoustne až za 3 hodiny v lednici! Tak jsme ho holt vypili…
