Veškeré věci, které povezeme na Lanzarote, převeze firma do skladu 1. července, my dům opustíme 4. července. Vzhledem k tomu, že veškeré zařízení a nábytek zůstane v domě, je skoro neuvěřitelné, že k dnešnímu dni už máme zabalených a pečlivě označených 65 krabic, zabírajících prostor cca 15 m3 a vážících zhruba 1,5 tuny. A zdaleka nejsme hotovi… Např. musíme přebrat list po listu stoh nejrůznější staré úřední korespondence, pracovních, pojistných a jiných smluv, výpisů z banky, potvrzení, vysvědčení a dalších dokladů nashromážděných za 30 let, který měří na výšku skoro metr, a rozhodnout, co skartovat. Není tedy divu, že v Chýni narůstá s každým dalším dnem nervozita, stres a obavy, zda všechno do uvedeného data stačíme vyřídit, sbalit a zorganizovat. Naproti tomu na stavebním úřadě provincie Haría panuje zřejmě naprostá pohoda, klídek a hlavně nečinnost.
S Vráťou jsme taky zjistili, že finální fáze balení má pro nás oba ještě jeden nečekaný aspekt – občasné návaly hluboké nostalgie. V mém případě většinou u přebírání šatstva: v téhle halence jsem vedla dceru do první třídy… v tomhle svetru jsem poprvé uviděla Grand Canyon… Vráťa naopak zažívá chvíle melancholie v garáži u třídění nářadí a autokosmetiky.
A nyní přejdu rovnou k odpovědím na vaše četné dotazy:
NE, žádný cenově dostupný dlouhodobý pronájem na Lanzarote jsme zatím nenašli.
NE, nemáme žádnou zprávu o stavu naší žádosti o stavební povolení.
NE, náš pozemek v Maguezu stále ještě nebyl zapsán do pozemkového registru.
NE, naše objednané a zaplacené auto dosud do Arrecife nedorazilo.
A už se, přátelé, radši na nic dalšího neptejte!